Sirius Food DOG Peptide+ Trávení a gastrointestinální trakt

P R O Č J E Z D R A V É
TRÁVENÍ DŮLEŽITÉ?
Zdravý trávicí systém je velmi důležitý pro celkové zdraví psů. Jeho hlavní rolí je
strávit potravu a vstřebat živiny využitelné pro energii, růst, údržbu a regeneraci.
Trávicí neboli gastrointestinální trakt (GI) také vytváří bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím, což brání vstupu
potenciálně patogenních organismů a škodlivých látek do těla.
Gastrointestinální problémy mohou nastat z různých důvodů, jako je stres, nemoc, nevhodná
strava, zánět a potravinová citlivost nebo alergie.
Špatné zdraví trávicího traktu může způsobit psům nepohodlí, mezi běžné
příznaky patří častá měkká stolice/průjem, břišní nepohodlí, nadýmání,
zácpa, nechutenství a zvracení.
Není překvapením, že to může vést ke stresu a obavám u majitelů a někdy
i vyžadovat veterinární zásah.P R O Č J E Z D R A V É
TRÁVENÍ DŮLEŽITÉ?
Zdravý trávicí systém je velmi důležitý pro celkové zdraví psů. Jeho hlavní rolí je
strávit potravu a vstřebat živiny využitelné pro energii, růst, údržbu a regeneraci.
Trávicí neboli gastrointestinální trakt (GI) také vytváří bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím, což brání vstupu
potenciálně patogenních organismů a škodlivých látek do těla.
Gastrointestinální problémy mohou nastat z různých důvodů, jako je stres, nemoc, nevhodná
strava, zánět a potravinová citlivost nebo alergie.
Špatné zdraví trávicího traktu může způsobit psům nepohodlí, mezi běžné
příznaky patří častá měkká stolice/průjem, břišní nepohodlí, nadýmání,
zácpa, nechutenství a zvracení.
Není překvapením, že to může vést ke stresu a obavám u majitelů a někdy
i vyžadovat veterinární zásah.P R O Č J E Z D R A V É
TRÁVENÍ DŮLEŽITÉ?
Zdravý trávicí systém je velmi důležitý pro celkové zdraví psů. Jeho hlavní rolí je
strávit potravu a vstřebat živiny využitelné pro energii, růst, údržbu a regeneraci.
Trávicí neboli gastrointestinální trakt (GI) také vytváří bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím, což brání vstupu
potenciálně patogenních organismů a škodlivých látek do těla.
Gastrointestinální problémy mohou nastat z různých důvodů, jako je stres, nemoc, nevhodná
strava, zánět a potravinová citlivost nebo alergie.
Špatné zdraví trávicího traktu může způsobit psům nepohodlí, mezi běžné
příznaky patří častá měkká stolice/průjem, břišní nepohodlí, nadýmání,
zácpa, nechutenství a zvracení.
Není překvapením, že to může vést ke stresu a obavám u majitelů a někdy
i vyžadovat veterinární zásah.

DŮLEŽITÉ
R O L E T R Á V I C Í H O
SYSTÉMU
Esenciální živiny nemůže tělo vytvářet a musí být poskytovány
ve stravě. Je důležité, aby byly epiteliální buňky trávicího traktu
zdravé, aby mohly účinně plnit svou úlohu vstřebávání živin.
Psí potrava se skládá z různých ingrediencí, které poskytují komplexní směs živin. Některé
živiny jsou v potravě přítomny jako velké molekuly (např. bílkoviny, tuky a škroby), které
musí být rozloženy (stráveny) na menší kousky, aby mohly být vstřebány.
Jiné živiny (např. vitamíny a minerály) jsou již dostatečně malé, aby mohly být
vstřebány, ale musí být dodány na správné místo v trávicím traktu.
MECHANICKÉ TRÁVENÍ
První fáze trávení – mechanické trávení – začíná, když je potrava žvýkána
v ústech a fyzicky rozkládána na menší kousky. To pomáhá zvětšit
povrch potravy, což usnadňuje přístup trávicím enzymům, které jsou
uvolňovány níže v trávicím traktu, aby rozkládaly bílkoviny, tuky a škroby.
ENZYMATICKÉ TRÁVENÍ
Enzymatické trávení bílkovin začíná v žaludku, kde přítomnost
kyseliny chlorovodíkové poskytuje ideální nízké pH prostředí pro
aktivaci enzymu pepsinu, který začíná trávit bílkoviny ve stravě.
Částečně strávená potrava opouští žaludek a vstupuje do
tenkého střeva, kde slinivka břišní uvolňuje další enzymy – např.
trypsin, lipázu a amylázu – k trávení bílkovin, tuků a škrobů.
STRANA 4
TENKÉ STŘEVO
Trávení pokračuje v tenkém střevě, kde jsou
bílkoviny, tuky a sacharidy rozkládány na peptidy
/ aminokyseliny, monoglyceridy / mastné kyseliny
a monosacharidy (např. glukózu, fruktózu),
které mohou být následně vstřebány.
Tenké střevo je speciálně přizpůsobeno
pro vstřebávání živin. Jeho sliznice je
tvořena prstovitými záhyby zvanými klky
a specializovanými epiteliálními buňkami
(enterocyty), které pokrývají klky a mají
na svém povrchu ještě menší výběžky,
zvané mikroklky. Společně tak zvětšují
povrch dostupný pro vstřebávání živin.
Strávené živiny jsou přijímány z lumen
(vnitřní části) tenkého střeva do enterocytů
prostřednictvím speciálních transportních
proteinů (např. transportérů aminokyselin, di/
tripeptidového transportéru (PEPT1), sodíkglukózového transportéru 1, transportních
proteinů mastných kyselin) (Goodman 2010).
KLKY
Klky mají bohaté zásobení krevními kapilárami,
kde se ve vodě rozpustné živiny v enterocytech
(např. aminokyseliny, glukóza, vitamíny skupiny
B) mohou difúzí nebo transportem dostat
do krve a být rozneseny po těle, aby byly uloženy
nebo použity podle potřeby.
Tuky a v tucích rozpustné vitamíny (A, D a E) jsou
v enterocytech „zabaleny“ do chylomikronů
a následně přeneseny do lymfatických cév
(nazývaných laktály), které leží vedle kapilár
uvnitř klků.
Chylomikrony jsou transportovány přes
lymfatický systém, kterým se vrací zpět
do krevního oběhu, aby zásobovaly
tkáně tuky absorbovanými ze stravy.
KLKY
EPITELIÁLNÍ BUŇKA
S MIKROKLKY
PŘ Í Č N Ý Ř E Z
T E N KÉ H O
STŘEVA
TENKÉ STŘEVO
STRANA 5
Trávicí trakt poskytuje fyzickou
a imunologickou bariéru proti toxinům
a mikroorganismům. Je důležité, aby byly
buňky trávicího traktu zdravé, aby mohly
poskytovat účinnou bariéru.
Hlavní složkou střevní bariéry je jedna
vrstva střevních epiteliálních buněk,
které pokrývají trávicí trakt. Tento epitel
se skládá z několika různých typů buněk
– např. enterocytů, pohárkových buněk,
enteroendokrinních buněk atd., z nichž
každá má specifické funkce.
Jednotlivé epiteliální buňky jsou
ukotveny na podkladové bazální
membráně a jsou spojeny se svými
sousedy pomocí těsných spojů - sestav
různých proteinů.
Proteiny těsných spojů, včetně
occludinu, claudinů, zonula occludens
(ZO) a adhezních molekul spojů, jsou
klíčové pro udržení integrity epiteliální
bariéry (Chelakkot et al., 2018).
Nad střevním epitelem se nachází
vrstva hlenu, kterou produkují a vylučují
pohárkové buňky.
Střevní hlen je gelová vrstva složená
z komplexních glykoproteinů (mucinů),
které jsou důležité jako první linie bariéry
na slizničním povrchu.
Aby se dále minimalizovalo riziko
kontaktu mezi virulentními bakteriemi
a epitelem, obsahuje hlen v tenkém
střevě antimikrobiální peptidy (AMP),
jako jsou defensiny, katelecidiny
a další proteiny obranného
systému hostitele, které jsou
produkovány a vylučovány
do hlenu střevními
epiteliálními buňkami.
FYZICKÁ BARIÉRA
IMUNITNÍ OBRANA
Velká část imunitního systému se
nachází v trávicím traktu. Buňky
imunitního systému musí být dobře
vyživovány, aby byly co nejúčinnější
v boji proti patogenům v trávicím traktu.
Imunitní systém trávicího traktu je
chronicky vystaven antigenům ze
střevního lumenu a proto musí být
schopen rozlišit, které antigeny by
měly být tolerovány (např. vlastní
antigeny, potrava, symbiotické
mikroby) nebo „napadeny“ (např.
patogenní mikroorganismy, toxiny).
Aby tento imunologický dohled a
přispění k bariérové funkci střevní
sliznice byly možné, je přítomna řada
populací imunitních buněk, včetně
T a B lymfocytů, plazmatických
buněk, dendritických buněk a složek
vrozeného imunitního systému, jako jsou
makrofágy, žírné buňky a neutrofily.
Tento střevní imunitní systém,
který leží těsně pod bazální
membránou střevního epitelu, je
někdy označován jako lymfatická
tkáň spojená se střevem (GALT).
Další složkou imunologické bariéry
je sekreční imunoglobulin A (IgA),
produkovaný
plazmatickými
buňkami. IgA se váže na bakterie
v střevním lumenu a zabraňuje
mikrobiální invazi tím, že obaluje
bakterie, inhibuje přilnavost
k epiteliálním buňkám a neutralizuje
bakteriální toxiny. Proto hraje
významnou roli v udržování
bariérové funkce (Camilleri et al., 2019).
Interakce mezi střevními epiteliálními
buňkami, vrstvou hlenu a GALT
umožňují robustní bariérový
systém, který selektivně umožňuje
vstřebávání vody a esenciálních
živin při ochraně před nepříznivými
zdravotními účinky způsobenými
požitými nebo endogenními toxiny.
Antimikrobiální peptidy
pomáhají udržovat funkci
bariéry a zabraňují vstupu
potenciálně škodlivých
látek do těla.
STRANA 6
Střevní mikrobiom je tvořen
prospěšnými a potenciálně škodlivými
bakteriemi. Zdravý střevní mikrobiom
může poskytovat nutriční podporu
buňkám trávicího traktu a přispívat
k funkci bariéry a imunitní obraně.
Spodní část tenkého střeva a zejména
tlusté střevo (kolon) obsahují obrovské
množství a rozmanitost mikroorganismů,
včetně bakterií, hub, prvoků a virů,
které společně tvoří střevní mikrobiom.
Nejvíce však byly studovány bakteriální
populace (Sekirov et al., 2010).
Takzvané střevní komenzální bakterie
byly popsány jako jedna ze složek střevní
fyzické bariéry, protože podporují
odolnost vůči kolonizaci škodlivými nebo
patogenními bakteriemi tím, že soutěží
o živiny, obsazují přilnavá místa
a stimulují produkci antimikrobiálních
faktorů, jako jsou IgA a AMP, střevními
imunitními buňkami a střevními
epiteliálními buňkami (Sekirov et al., 2010).
Kromě toho střevní mikrobiota hraje roli
při fermentaci nestrávených
a nestravitelných složek potravy, což
může mít potenciálně škodlivé nebo
prospěšné účinky na hostitelské zvíře.
Například nestrávená bílkovina, která
unikne absorpci v tenkém střevě, může
být fermentována bakteriemi v tlustém
střevě, což vede ke vzniku různých
metabolitů.
Na jedné straně může mikrobiální
fermentace aminokyselin vést k produkci
prospěšných krátkých mastných
kyselin (SCFA), včetně butyrátu, což je
důležitý zdroj paliva pro kolocyty.
Na druhé straně může fermentace
aminokyselin vytvářet produkty, jako
je amoniak, fenoly, indoly, aminy
a sirovodík, které nejen přispívají
k zápachu stolice, ale mohou mít také
škodlivé účinky na kolocyty (Diether &
Willing, 2019).
Pro nestravitelné substráty v potravě,
jako jsou dietní vlákniny, vede
fermentace střevními mikroby
k produkci butyrátu (a dalších SCFA),
který je preferovaným zdrojem paliva pro
kolocyty.
Navíc se zdá, že SCFA hrají roli v účinku
gram-pozitivních komenzálních bakterií
na stimulaci proliferace a migrace
střevních epiteliálních buněk, což
je klíčový mechanismus pro udržení
homeostázy a strukturální integrity
střevní epiteliální bariéry (Park et al., 2016).
Receptura Peptide+ Péče o
trávení a gastrointestinální
trakt byla vyvinuta s
použitím specifických
procesů a ingrediencí pro
podporu zdraví trávicího
traktu a udržení účinných
funkcí střevní bariéry.
STŘEVNÍ MIKROBIOM
STRANA 7
D Ů L E Ž I T O S T B I O L O G I C K Y D O S T U P N Ý C H
A B I O A K T I V N Í C H P E P T I D Ů P R O
PODPORU ZDRAVÍ TRÁVICÍHO TRAKTU
Bílkoviny jsou velké molekuly
složené z jednotlivých „stavebních
bloků“ nazývaných aminokyseliny.
Po konzumaci potraviny obsahující
bílkoviny začíná proces trávení
bílkovin, kdy enzymy uvolněné
v různých částech trávicího
traktu rozkládají bílkoviny na
hydrolyzáty bílkovin: krátké řetězce
aminokyselin nazývané peptidy
a volné aminokyseliny.
To umožňuje těmto stavebním
blokům vstřebat se do těla, kde
mohou být znovu kombinovány pro
tvorbu nových bílkovin (například
kůže, vlasy, svaly, protilátky,
enzymy, hormony atd.).
Historicky se věřilo, že z trávicího
traktu se vstřebávají pouze volné
aminokyseliny pomocí specifických
transportérů aminokyselin.
Naopak nyní je uznáváno, že většina
aminokyselin je vstřebávána ze
střeva jako di- a tri-peptidy pomocí
širokospektrálního transportéru
peptidů PepT1 (Fei et al., 1994).
Di-peptidy a tri-peptidy jsou nejvíce
zastoupeny v molekulové hmotnosti
v rozmezí 0,2–0,25 kDa a 0,3–0,4
kDa.
Výzkumy ukázaly, že příjem
bílkovin, které již byly
hydrolyzovány (peptidy),
je ze zažívacího traktu vstřebáván
snáze než celé bílkoviny a dokonce
i jednotlivé aminokyseliny (Maebuchi et
al., 2007; Zhao et al., 1997).
To má výhodu v minimalizaci
množství nestrávené bílkoviny,
která dosáhne tlustého střeva,
kde může být fermentována
střevními bakteriemi, což snižuje
tvorbu potenciálně škodlivých a
zápachových sloučenin.
Střevní epiteliální buňky mají
extrémně krátkou životnost
(přibližně 3-5 dní).
Ve zdravém střevě existuje
rovnováha mezi ztrátou „starých“
epiteliálních buněk na vrcholu klků a
tvorbou nových buněk
v kryptách (spodní část klků), které
migrují nahoru po klkách a nahrazují
opotřebované buňky (Williams et al., 2015).
V případě poškození střevních
buněk, jako je infekce, zánět
atd., může být rovnováha ztráty
a náhrady epiteliálních buněk
narušena a v takových podmínkách
je proliferace klíčová pro obnovu
epitelu po narušení různými vlivy
vedoucími k zánětu střev.
Proto je míra proliferace střevních
epiteliálních buněk velmi důležitá
pro udržení funkce střevní bariéry
(Martínez-Augustin et al., 2014).
U enterocytů byl objeven receptor
(GPR93), který byl aktivován
masným peptidem, což vedlo
k stimulaci intracelulárních
signálních drah spojených
s proliferací a diferenciací buněk
(Choi et al., 2007).
OPRAVA BUNĚK
V buňkách ze dvou různých částí trávicího traktu
(střevních epiteliálních buňkách a kolonocytech),
testovaných in vitro, bylo prokázáno, že peptidy stimulují
proliferaci obou typů buněk (Fitzgerald et al., 2005).
Navíc migrace buněk ve „zraněných“ kolonocytech in vitro byla
významně zvýšena, což naznačuje prospěšnou roli peptidu
při opravě střevního poškození. Peptid byl také prokázán jako
účinný in vivo, kdy měl ochranný účinek v zvířecích modelech
střevního poranění (Fitzgerald et al., 2005; Marchbank et al., 2009).
STRANA 8
Různé proteiny jsou zapojeny do tvorby a funkce těsných spojů. Pokud se těsné spoje poškodí (např. bakteriální infekce
nebo zánět), může být funkce střevní bariéry narušena („netěsná“), což může vést k gastrointestinálním problémům
a potenciálně dalším zdravotním problémům.
POZITIVNÍ ÚČINKY PEPTIDŮ NA EPITELIÁLNÍ BUŇKY A TĚSNÉ SPOJE
Několik studií prokázalo prospěšné účinky peptidů na funkci střevní bariéry.
Mléčný. peptid inhiboval průchod ovalbuminu přes membránu lidských
střevních epiteliálních buněk (buňky Caco-2) in vitro (Tanabe et al., 2006).
Bylo následně prokázáno, že účinek peptidu na snížení propustnosti epitelu
(tj. zvýšení funkce bariéry) byl spojen se zvýšenou expresí proteinu těsného
spoje occludinu, což naznačuje pozitivní účinek potravinového peptidu
na funkci epiteliální bariéry (Yasumatsu & Tanabe, 2010).
Použitím buněk Caco-2 stimulovaných zánětlivým cytokinem (tumor
nekrotizující faktor-α, TNF-α) bylo prokázáno, že kolagenové peptidy
snižují dysfunkci bariéry spojenou se zánětem tím, že zabrání
rozkladu proteinů těsného spoje ZO-1 a occludinu (Chen et al., 2017).
Drůbeží peptid prokázal zvýšení hladin proteinů těsného spoje
a snížení exprese zánětlivých cytokinů pro ochranu střevní bariéry,
což přispělo ke zmírnění kolitidy u zvířat (Li et al., 2020).
Podobně jiné živočišné peptidy snížily index aktivity onemocnění (DAI) a poškození tkáně
kolonu v modelu zvířecí kolitidy. Ochranné mechanismy peptidu byly spojeny se snížením infiltrace
lymfocytů, snížením exprese prozánětlivých cytokinů (TNF-α, interleukin-6) spolu se zvýšenými hladinami
protizánětlivých cytokinů (transformující růstový faktor-β1, interleukin-10) a zvýšením
exprese genů s antioxidačními vlastnostmi (Wei et al., 2022).
STŘEVNÍ EPITELIÁLNÍ
BUŇKY
Buňky střevního epitelu tvoří
těsné spoje mezi buňkami, které
pomáhají udržovat bariérovou
funkci a zabraňují vstupovat
do těla potenciálně škodlivým
látkám z vnějšího prostředí.
Normální těsné spoje slouží k ochraně
proti vstupu škodlivých látek
z prostředí do těla přes krevní oběh.
Netěsné, zanícené nebo poškozené
spoje nemusí účinně zabránit
vstupu škodlivých látek do těla.
STRANA 9
D Ů L E Ž I T O S T P E P T I D Ů P R O K O N T R O L U
POTRAVINOVÝCH ALERGIÍ
Potravinová alergie je nevhodná imunitní reakce na normální potravinu nebo složku (např. bílkovinu v potravě), která může
způsobit gastrointestinální (např. průjem, zvracení) a/nebo dermatologické (např. červená svědící kůže) příznaky u psů
(Verlinden et al., 2006).
POZITIVNÍ ÚČINEK ROZKLADU BÍLKOVIN
Schopnost bílkoviny vyvolat imunitně zprostředkovanou
hypersenzitivní (alergickou) reakci závisí na velikosti a struktuře
bílkoviny.
Pomocí kontrolované enzymatické hydrolyzy mohou být bílkoviny
částečně nebo rozsáhle rozloženy na menší peptidy, které jsou
příliš malé na to, aby byly detekovány imunitním systémem, což
znamená, že hydrolyzované bílkoviny mají nižší alergenní potenciál,
a proto jsou prospěšné pro psy s alergiemi na nerozložené bílkoviny
ve stravě.
HYDROLYZOVANÁ BÍLKOVINA POMÁHÁ POTLAČIT
POTRAVINOVÉ ALERGICKÉ REAKCE
Tím, že hydrolyzát neobsahuje peptidy větší než 3 kDa nebo dokonce 1 kDa,
je zajištěna největší šance na eliminaci jakýchkoli zbytkových alergenů. (Cave, 2006).
Účinnost hydrolyzy bílkovin jako prostředku pro snížení potravinových
alergických reakcí byla prokázána ve studii 12 psů s nežádoucími kožními
reakcemi po konzumaci drůbežího masa; při krmení drůbežími peptidy
se u všech kromě jednoho zlepšila klinická skóre. (Ricci et al., 2010).
STRANA 10
Č Í M J E S T R A V A P E P T I D E + P É Č E O
T R Á V E N Í A G A S T R O I N T E S T I N Á L N Í
TRAKT TAK JEDINEČNÁ?
Vývoj a formulace receptury Peptide+
Péče o trávení a gastrointestinální
trakt se soustředila na „Sílu peptidů“
s využitím nejnovější technologie
Freshtrusion HDP.
Freshtrusion HDP (vysoce stravitelná bílkovina)
je unikátní proces, vaření čerstvého masa a rybích
ingrediencí za přítomnosti přírodního enzymu, který
rozkládá (hydrolyzuje) bílkoviny na směs peptidů
a volných aminokyselin.
To zvyšuje stravitelnost a biologickou dostupnost bílkovin, zlepšuje chutnost a
snižuje alergenní potenciál bílkovin. Vše na základě tzv. Goldilocksova principu.